Blog
Vybíráte školu? Pokud zvažujete Montessori, ujistěte se, že je to cesta i pro Vás.
28.11.2016 17:45
Vybrat školu pro své dítě není vůbec jednoduchou záležitostí. Kolem sebe narážím na rodiče, kteří si kladou vesměs tytéž otázky. Školu v místě bydliště či vozit do vybrané školy dítě autem? Menší nebo větší školu? Klasickou školu nebo alternativní? Protože jsem zastánce alternativního směru, tak slyším také otázky typu: Doporučila bys nám Montessori?
Není lehké vybrat. Není lehké odpovědět. Jisté je, že škola a její systém musí sedět jak dítěti, tak rodičům. Většinou jsou to oni, kdo ji vybírají. S přibývajícími debatami s dalšími rodiči jsem začala směrovat své odpovědi k jejich pocitu o správnosti volby, o rodinném souznění ohledně názoru a k návštěvě škol, o kterých uvažují. Tam se jistě dočkají nějaké informace, která „rozhodne“. Ať už člověk zvolí klasický či alternativní styl, je fajn si dopředu uvědomit, že každá volba s sebou něco přináší a něco bere. Pro mě osobně „dary“ v Montessori škole jednoznačně převažují misku vah a jsem denně za toto rozhodnutí vděčná. Ale to nemusí platit pro každého! Systém rozhodně není vhodný pro všechny rodiče, zvláštěpak, když se vyloženě „bije“ se stylem výchovy doma. Požádala jsem rodiče prvního trojročí, aby odpověděli na otázky, které mohou s rozhodnutím pomoct. Třeba Vás některá z odpovědí posune k té Vaší správné volbě.
Štastnou ruku Monika Vokřínková, předsedkyně Montessori centra Hlučín
Jak to vidí Alžběta Lampartová
28.11.2016 17:46ad 1. a 2. Montessori kroužek jsem se svým synem začala navštěvovat od jeho dvou let čistě jako zájmovou činnost. Oba jsme byli spokojení a tak jsme pokračovali dále až do předškolního věku. Pokračovat v Montessori vzdělávání i v rámci školního vzdělávání bylo přirozenou volbou. Především kvůli tomu, že Montessori program respektuje osobnost dítěte a jeho potřeby, děti se učí to, co je v danou chvíli zajímá, tak dlouho jak potřebují, nikdo je nevyrušuje, takže mají možnost se plně soustředit a to vše vede tomu, že mají radost z poznání. Nejsou svázány rozvrhem, který je nutí dělat všechny stejnou věc v určitém časovém úseku, což vede k tomu, že některé děti se nudí, jiné by naopak třeba rády pracovaly déle, ale nemohou, což způsobuje často zklamání a třeba i nechuť se tomu příště věnovat. Tato volnost také umožní dětem pracovat svým tempem. Můj syn je nadaný a předpokládám, že by se v klasické první třídě často nudil, když by musel s ostatními dětmi procvičovat něco, co už dávno ovládá. V Montessori třídě má připraveny pomůcky různých obtížností, takže zatímco některé děti ještě procvičují počítání do deseti, on už může cvičit násobení apod. K tomu přispívá i vícegenerační třída, kdy děti mohou procvičovat učivo i vyššího ročníku, pokud již to své ovládají. A když naopak některé dítě potřebuje procvičit nějakou znalost déle než ostatní, necítí se méněcenně, protože mu nikdo neříká "už jsme to probrali" nebo "to už máš přece dávno umět", může pracovat tak dlouho, dokud věc dostatečně neprocvičí. Každá maminka přece dobře ví, jak malinké děti dokážou být zaujaté celé hodiny jednou činností, kterou opakují stále dokola, například házením kuličky do láhve e jejím opětobným vysypáním. Tuto potřebu mají i naši školáčci, jen už nejde o kuličky, ale o čtení, psaní a počítání.
Montessori program jsme zvolili také kvůli paní učitelce Marii Šlosárkové, kterou jsme poznali už před pár lety a které naprosto důvěřuji. Dětem se věnuje s nevídaným nasazením, má pro ně obrovské pochopení a cit, chová se k nim láskyplně a přitom má u dětí přirozenou autoritu a respekt. Osobnost učitele považuji na prvním stupni za klíčovou a upřímně si lepšího člověka na jejím místě nedovedu představit.
Přínosy pro mě? Spokojené a šťastné dítě, které chodí do školy rádo.
Nevýhodou Montessori programu je pro mě především jeho v tuto chvíli nejistá budoucnost. Není jasné, zda bude na ZŠ Tyršova pokračovat Montessri vyučování po celých 9 let povinné školní docházky mého syna a velkou neznámou je i následná volba vhodné střední školy. Myslím, že pokud by Montessori program na základní škole nepokračoval, syna bych příhlásila na nějakou jinou základní školu zřejmě v Ostravě, což by bylo pro něj velmi nepříjemné. Jak změna prostředí, tak nový systém výuky, dojíždění, nový kolektiv atd.
Rodiče v Montessori programu jsou do dění ve škole hodně zapojeni, pomáhají s organizací akcí, pořádají ve škole přednášky, často konzultují pokroky svého dítěte s paní učitelkou. To nemusí každému vyhovovat.
Dále děti nedostávají známky a nenosí domů sešity s prací, kterou dělaly ve škole, takže rodič nemá každodenní přehled o tom, čemu se dítě ve škole věnuje a jak postupuje jeho vzdělávání, a musí víceméně důvěřovat paní učitelce a dítěti a jeho přirozené potřebě se něco nového učit. Pokud tedy chce mít rodič nad vzděláváním dítěte naprostou kontrolu, není to pro něj příliš vhodná volba. Také odpadá možnost chlubení "naše Maruška už čte, zatímco sousedova Pepička se ještě učí písmenka" a "Karlík nosí ze školy samé jedničky", což je skvělé pro děti, ale třeba ne pro jejích rodiče. Je prostě nutné důvěřovat dětem, že se budou učit proto, že chtějí, že je to baví, že se pro to svobodně rozhodnou a to není pro každého. Někdo preferuje bič.
Jak to vidí Kateřina Čechová
07.12.2016 16:39Jak to vidí Bohdana Czerníková
07.12.2016 16:42Jak to vidí Zuzka Baturná?
13.01.2017 16:39Proč jste zvolili montessori program
Protože mě oslovila koncepce a filozofie montessori výuky, mám 3 děti, nejstarší syn (8.třída) navštěvuje klasickou školu a já jsem s údivem zjistila, že výuka a systém učení se od dob, kdy jsem sama byla školou povinná, moc nezměnila (krátká trvanlivost získaných informací, abstraktní, nekonkrétní a teoretické učení, zahlcenost informací bez souvislostí, frontální výuka, učení se pro známky, jednotné tempo výuky a kdo nestíhá má smůlu, důraz na tvrdé znalosti a opomíjení měkkých dovedností, jako je spolupráce, prezentace, budování a posilování sebedůvěry, atd. atd.
Montessori program navštěvuje má prostřední dcera, je v prvním ročníku a já jsem byla přesvědčena o správnosti rozhodnutí už první školní den. Děti si prohlédly celou školu, doslova si jí prošly, pozdravily ředitelku, poznaly školníka, prostě se seznámily s novým, pro některé úplně neznámým prostředím tak, aby se v něm cítily bezpečně. Děti se učí přirozeně, vlastním tempem, prakticky, zapojují všechny smysly a získané informace a znalosti si mnohem lépe osvojují a pamatují, rozumí tomu, co se učí a výuka je doplněná o zážitkové poznávání. Berou vesmír, a tak jedou do planetária.
Jaké vidíte přínosy pro sebe a své dítě
Moje dcera chodí do školy ráda. Učí se v souvislostech. Neučí se ale jen látku a chápat a rozumět obsahu informací, učí se taky poznávat sama sebe, věřit si, získává své místo v kolektivu, rozvíjí svoje silné stránky a může se intenzivněji věnovat tomu, co ji přitahuje a baví, může rozvíjet svůj talent (překvapil mě její zájem o chemický kroužek, přihlásila se do něj po měsíci sama a opravdu s nadšením mi vysvětluje průběh různých chemických pokusů), učí se nebát se mluvit před ostatními spolužáky, před publikem (děti v prosinci odehrály pohádku Popelka), učí se pracovat ve skupině, ale je taky vedena k samostatnosti. Nenosí sice žádné známky, úkoly jen výjimečně, ale zato dostává měsíční hodnocení a spolu si pak povídáme o jejích pokrocích. Důvěřuju jí a důvěřuju také paní učitelce Marušce.
Jaké vidíte nevýhody
Nejistá budoucnost v pokračování montessori programu na vyšším stupni ZŠ Tyršova. Ale i kdyby se to nepodařilo, tak budu ráda za prvních 5let smysluplného a přirozeného učení. Věřím, že moje dcera by zvládla v 6. třídě přechod na běžnou školu, ale musela bych ji na to v dostatečném předstihu připravit.
Komu bych program nedoporučila a proč
Rodičům, kteří jsou hodně orientovaní na výsledky (známky) a výkony (v první třídě musí dítě zvládnout to, to, to a bez debat). Pro které je škola místem, kde se dítě učí a ne místem, kde se dítě rozvíjí. Těm, kteří této vzdělávací filozofii nevěří.