O Montessori pedagogice

"Pomoz mi, abych to dokázal sám."

 

V Hlučíně se Montessori pedagogice věnuje Via Montessori Hlučín a Montessori centrum.

Chcete své dítě přihlásit do kroužku, miniškoličky či školy?

Neváhejte nás kontaktovat.


O Marii Montessori

Maria Montessori ( 1870 Itálie -1952 Nizozemsko) byla italská pedagožka, filozofka a vědkyně.  V roce 1896 byla promována jako první žena doktorkou medicíny v Itálii.

V praxi se zaměřila na výchovu postižených dětí (specializovala se na studium dětských nervových nemocí). V letech 1898-1900 pracovala jako vedoucí školy pro vzdělávání léčebných pedagogů a zároveň prováděla praxi dětské lékařky v Římě. Později (1904-1908) vedla katedru antropologie na univerzitě v Římě. Dne 6. ledna 1907 otevřela Dům dětí určený pro chudé děti předškolního věku. Zde také začala používat a dále rozvíjet materiál pro smyslovou výchovu určený původně pro děti mentálně retardované, školní materiál k nácviku čtení, psaní a počítání. Zaměstnávala děti praktickými činnostmi, jako je utírání prachu a zametání. Všechno vybavení, pomůcky i technika, kterou M.M vytvořila, vychází z poznatků získaných při jejím pozorování dětí. 

 

Další informace: 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Maria_Montessori

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10364942453-neobycejne-zeny/


O metodě a montessori pedagogice 

Vzdělávací systém, který Marie Montessori vytvořila, vychází z potřeb malého dítěte, rozvíjí jeho přirozené schopnosti,  samostatnost a důvěru v sebe sama. Metoda Montessori pomocí speciálních učebních pomůcek a vytvořením vhodného prostředí podporuje přirozený zájem dítěte, pomáhá mu zafixovat si správné pracovní návyky a vytvářet svůj vlastní úsudek.

Marie Montessori zdůrazňovala, že „dítě je tvůrcem sebe sama“. Ačkoliv je fyzicky odkázáno na péči druhých, psychika dítěte je aktivní. „Nejdůležitější věcí, kterou výchova dítěte vyžaduje, je vytvoření prostředí, které umožňuje rozvíjení vloh daných dítěti přírodou. Znamená to naladit se na společnou vlnu s přírodou, respektovat její zákony a začít s ní spolupracovat ve smyslu zákona nejzákladnějšího, který říká, že rozvoj dítěte je podmíněn přirozenou interakcí s prostředím.“ (Marie Montessori)

Převážnou část prací Marie Montessori  tvoří výklady pozorování dětí a zdůvodňování pedagogických experimentů. Při své práci si všímala, jak nenuceně a zcela přirozeně děti vstřebávají znalosti ze svého bezprostředního okolí, viděla, jak se učí mezi sebou a to ji inspirovalo k jejímu celoživotnímu úsilí o reformu ve vzdělávání a výchově dětí. Objevila i ověřila tři důležité podmínky, které umožňují dítěti jeho normální, přirozený rozvoj: vhodné prostředí, typ učitele a speciálně konstruované pomůcky odpovídající potřebám dětí.

Ve světě patří Montessori vzdělávací systém k nejrozšířenějším školským systémům. V západní Evropě, především pak v severských státech, Německu a Nizozemsku, mají montessoriovské školky a školy silnou pozici v místním školském systému, populární jsou za oceánem (více než 5 000 škol v USA) a v jihovýchodní Asii.

U nás byly první montessoriovské školy zakládány ve třicátých letech 20. století, nacistická okupace a posléze komunistický režim ale alternativnímu školství nepřály. Návrat a rozvoj Montessori pedagogiky nastal až po obnovení demokracie v listopadu 1989. V současné době působí v České republice několik desítek Montessori mateřských školek a přibližně desítka škol základních.

 

Hlavní myšlenky, pojmy a základní principy Montessori pedagogiky:

- DÍTĚ JE TVŮRCEM SEBE SAMA -  je jedinečnou osobností. Potřeba učit se, porozumět okolí, vyznat se v souvislostech je přirozená nám všem.  Velmi často své děti nesprávně chápeme  a tudíž nerespektujeme jejich potřeby. Při výchově a vzdělávání je podstatné respektovat individuální vývoj a využít senzitivní období každého dítěte.

- SENZITIVNÍ období (fáze) – období zvýšené vnímavosti. Trvá jen určitou dobu a nenávratně se zakončí, ať už je využito či ne. Člověk se nikdy jisté věci tak jednoduše nenaučí, jako v příslušné senzitivní fázi.

- POLARITA POZORNOSTI – maximální koncentrace pozornosti na určitou praxi. Pokud je dítě takto zaujato, nemá být vyrušováno a má mu být poskytnut dostatek času, aby práci samo dokončilo.Je to pracovní cyklus, který je tvořen třemi fázemi:

   1. přípravná fáze – dítě je neklidné, hledá činnost. Je připravené věci poznávat, navazovat s nimi kontakt, blíže je zkoumat. Hledá podněty, které odpovídají jeho vnitřním potřebám a které je tzv. „osloví“.  Když je nalezne, připraví si pracovní místo a tím se vnitřně naladí.

   2. fáze velké práce - dítě věnuje veškerou pozornost nové činnosti, pohrouží se do ní a nenechá se okolím vyrušit;

   3. fáze – klidu  - závěrem je zklidnění dítěte, zpracování vjemů, poznatků, potřeba poznání je nasycena.

 

- ABSORBUJÍCÍ DUCH – absorbující duch je dar. Dítě nasává jako houba cokoliv, co jej obklopuje, nevědomě do mozku. Tuto schopnost, nasávat vše ze svého okolí, nazvala MM absorbujícím duchem a trvá prvních šest let života. První tři roky života je dítě ve stádiu nevědomé absorbující mysli, jelikož veškeré podněty přijímá bez jakýchkoliv předsudků- Žije přítomností a každý den se učí něčemu novému. K vědomé formě se začíná probouzet někdy kolem třetího roku života, kdy je dítě schopno posuzovat své prožitky a dochází ke zdokonalování všeho, co v předchozím období vstřebalo. Tato schopnost existuje pouze v dětství. Po překročení šestého roku se ztrácí.

- CELOSTNÍ UČENÍ – učení dávat do souvislostí. Učitel chápe dítě jako jedince, který chce, cítí, myslí a jedná.

- PŘIPRAVENÉ PROSTŘEDÍ -  věcné prostředí připravené pro aktuální senzitivní období jednotlivých dětí (speciální výukový program a materiály). Zahrnuje materiál, pomůcky, vybavení a zařízení prostoru tak, aby si děti mohly samostatně volit práci z nabídky aktivit.

- POMOZ MI, ABYCH TO DOKÁZAL SÁM  - dítěti je dán prostor a čas. Pomoc je poskytnuta pouze v případě, že si ji dítě přeje. Přílišný zájem dospělého dítě formovat, ukazovat mu správnou cestu, může vést ke ztrátě zájmu dítěte.

- RUKA JE NÁSTROJEM DUCHA – zásada názornosti, vše si „vlastnoručně“ osahat je základem pro pochopení jevů, rozvoj logického myšlení a řeči. Tzv. od uchopení, k pochopení.

- SVOBODNÁ VOLBA PRÁCE DÍTĚTE – dítě si může zvolit CO (materiál, oblast,…), KDE (vybírá si místo kde bude pracovat), KDY (motivací je polarizace pozornost), S KÝM (samo, ve dvojici, skupině).


Montessori pomůcky

PŘIPRAVENÉ PROSTŘEDÍ a POMŮCKY

Aby učení mohlo probíhat pod taktovkou dítěte samotného, je nutno, aby prostředí, v kterém dochází k učení, podporovalo žáka. Marie Montessori toto prostředí nazývá připraveným prostředím. Rozumí v něm atmosféru vytvořenou proto, aby se dítě mohlo svobodně učit prostřednictvím činností v mírumilovném a uspořádaném okolí, které je přizpůsobeno velikosti a zájmu dítěte. Cílem je, aby děti dělaly to, co je vnitřně uspokojuje. Pomůcky jsou umístěny a připraveny tak, aby byly dítěti dostupné a podněcovaly jej k činnosti, aby si dítě mohlo vždy samo zkontrolovat správnost řešení, najít a opravit chybu. Vlastní chyby mu pomáhají k dalšímu učení. /žáci nejsou za chyby trestány/i nebo záporně hodnoceny/i, ale chyba jim má být ukazatelem toho, co je třeba procvičit nebo zopakovat.

Jak budete vyrobené materiály používat, záleží samozřejmě na vás, ale pokud se stejně jako my hodláte držet principů Montessori pedagogiky, vězte, že pomůcky jsou pouze jednou ze součástí promyšleného celku a způsob práce s nimi je důležitější, než pomůcky samotné.

V systému Montessori práce se dodržuje tzv. TROJSTUPŇOVÁ VÝUKA

1. Pojmenování učitelem - označení předmětů, jevů

2. Znovupoznání - procvičení s dítětem (nejdůležitější etapa); dítě dává k pojmu předmět, obrázek, slovo, číslice apod.; učitel uplatňuje různorodost nápadů k procvičení.

3. Aktivní ovládání - je vlastně kontrola, zda dítě vše pochopilo a problému rozumí. Pojem přichází od dítěte.

 

PÁR ZÁKLADNÍCH ZÁSAD:

Pracuje se vždy:

– zleva doprava

– odshora dolů

– od jednoduššího k obtížnějšímu

– od konkrétního k abstraktnímu.

Jednotlivé pomůcky se zaměřují na tzv. izolované jevy. To znamená, že pomůcka je zaměřena vždy na jeden jediný nový jev, aby se dítě mohlo soustředit jen na něj .

Dítě si aktivitu ze snadno dostupné police vybere samo nebo mu ji někdo nabídne.

Dospělý umístí (rozmístí) materiál přehledně na koberečku, předvede dítěti, co je cílem činnosti (ústně popisuje jen to nejnutnější, aby dítě sledovalo ukázku a ne ústa), zdůrazní nové pojmy, případně předvede i jak probíhá kontrola chyb.

Dítě danou činnost zvládne na takové úrovni, na jaké se právě nachází. Pokud činnost nezvládá, je třeba mu nabídnout práci na úrovni o stupínek nižší; pokud ji zvládá příliš snadno, je čas na práci o úroveň těžší.

V průběhu činnosti dítě nerušíme, nekomentujeme zbytečně a ihned chybu, kterou možná dítě vzápětí odhalí samo, jen když bude mít dostatek času. Dítě samo vidí, zda se mu činnost daří – není třeba ho kritizovat nebo chválit.

Nakonec dítěti ukážeme kam má materiál zase vrátit.

Úloha rodiče/vychovatele v připraveném prostředí je stále dávat věci „do pořádku a na své místo“ než se to dítě naučí samo. Dítě je klidnější, když jsou věci na svém místě, respektování potřeby řádu a citu pro pořádek. Dítě se učí a napodobuje rodiče/učitele, proto je velmi důležité jak rodič/učitel zachází s věcmi a přistupuje k životu, tzv. pozitivní výchovný vzor.


OBLASTI ROZVOJE DÍTĚTE

Systém vzdělávání podle doktorky Montessori řeší zejména otázky v jakém pořadí prezentovat aktivity, aby zkušenost dítěte korespondovala s měnícími se potřebami rozvoje osobnosti dítěte.  Proto bylo vydefinováno 5 oblastí rozvoje dovedností dítěte a v každé z nich základní posloupnost pomůcek, v rámci které je doporučeno pomůcky postupně používat.

I. Praktický život – rozvíjí základní osobnostní a společenské dovednosti využívané v každodenním životě.

Zahrnuje 1. péči o vlastní osobu a své tělo (např. zavazování tkaniček, mytí rukou, cvičení se lžičkami) 2.péči o okolí a společnost cvičení sociálních vztahů - přijetí zodpovědnosti ve skupině (potřeba sociálního kontaktu – prosba, poděkování, zdravení, naslouchání, pomoc, slavnost, přijímání hostů a cvičení ticha) 3. cvičení kontroly pohybu (rovnovážná cvičení a chůze po čáře – po elipse, rozvoj motoriky, koordinace ruka – oko)

V těchto komplexních činnostech i ve všech ostatních jsou plněny přímé cíle - postarat se o sebe (naučit se jíst, pít, oblékat) , které souvisejí se základními lidskými potřebami. Mnohem důležitější jsou nepřímé cíle, kdy dítě získává senzorickou zkušenost – hmatovou, vizuální a zvukovou.

II. Smyslový materiál – podporuje a rozvíjí schopnost vnímat svět okolo.


Ke cvičení a prohlubování vnímání vyvinula Montessori pro různé smysly pestrý smyslový materiál, s jehož pomocí lze procvičovat rozlišování, srovnávání, třídění a pojmenování. Smyslový materiál nemá a nesmí nikdy nahrazovat předměty ze života. Slouží jen jako klíč k diferenciaci



III. Jazykový materiál – aktivity směřující k rozvoji pregramotnosti dítěte. 


Se čtením, psaním a výukou jazyka začínají děti v mateřské škole a plynule pokračují ve škole základní.

Pro začátek psaní je nejlépe vystihnout „explozi psaní“ – kdy dítě chce samo psát.

Pro nácvik čtení používá genetickou metodu. Děti se seznamují s písmeny v mateřské škole. Pracují s pomůckami a materiály, při kterých mohou vnímat rozdíly mezi písmeny více smysly, ke slovům přiřazují konkrétní předměty. Výuka jazyka slouží od počátku také k poznávání světa, proto jsou pro děti již v mateřské škole připraveny slova a texty se zajímavými tématy, které dětem dávají smysl. Materiály podporující rozvoj řeči a materiály k výuce čtení a psaní souvisí s materiálem ke kosmické výchově a navzájem se doplňují. Se čtením, psaním a výukou jazyka začínají děti v mateřské škole a plynule pokračují ve škole základní.

 

IV.Kosmickávýchova  je integrujícím prvkem pedagogiky Marie Montessori, její teorie a praxe.

Pojem „Kosmická výchova“ je obdobou toho, jak chápal svět Jan Ámos Komenský, tedy souvislost všech věcí, jednotný celek. „Musíme dát dětem detail jako prostředek, aby mohly poznat celek.“ J.A.Komenský


Prostřednictvím kosmické výchovy dítě poznává vlastní já, ale objevuje i celý okolní svět, spolu s jeho vztahy. Poznává vlastní rodinu, město, zemi, ale též Sluneční soustavu, jejíž jsme součástí, a objevuje okolnosti vzniku života na Zemi. Také proniká více do života rostlin a živočichů. Informace získané z kosmické výchovy pomáhají dětem pochopit řád světa a nalézt v něm své vlastní místo. Jedná se o jakýsi integrující prvek celého systému pedagogiky.

Kosmická výchova v našem pojetí představuje integraci témat z biologie, zoologie, botaniky, zeměpisu, čas a historie, informace o vědě, technice a umění. Součástí jsou také dovednosti pohybové, hudební, pracovní a výtvarné, patří sem témata společenská.

 

V. Matematický materiál

Rozpoznat vztahy matematických zákonů a použít je jsou vlastnosti, které odlišují člověka od jiných tvorů. Podle Marie Montessori  je lidský duch duchem matematickým. Lidský duch má schopnost abstrahovat, něco si představit a argumentovat.

Matematický rozvoj začíná již v prenatálním období, působí od narození. Matematické aspekty:

Matematický materiál v montessoriovských školách pomáhá tento matematický duch u dítěte včas podporovat. Předstupeň matematiky – smyslové a konkrétní matematické pomůcky a materiály – vedou děti k „materializované abstrakci“ a pracují s nimi už v mateřské škole. Úkolem tohoto materiálu je převádět nevědomou a nestrukturovanou informaci do strukturovaného systému

Matematické pomůcky pro zlepšení vnímání slouží k pochopení zákonitostí světa a podpoří vynalézavost dítěte. Materiálu k matematice je nejvíce, neboť matematika je také spojena se smyslovým zážitkem. Montessori pedagogika klade velký důraz na smyslový prožitek dítěte, na jeho experimentování a hlavně na samostatné objevování, porozumění a pochopení. To jak dítě vnímá své tělo, prostorové vztahy s okolím, dimenze ve svém okolí, to vše patří k matematice.

 

Fáze rozvoje dítěte

V průběhu svého vývoje prochází dítě z pohledu využití Montessori pomůcek několika fázemi a v rámci každé z nich je sestavená doporučená posloupnost pomůcek.  Uvedenou tabulku je nutno brát pouze jako orientační. Sama Marie Montessori zdůrazňovala individualitu každého dítěte, stejně jako individuální vývoj.

 

FÁZE ROZVOJE

ORIENTAČNÍ VĚK

 DÍTĚTE

CHARAKTERISTIKA FÁZE

FÁZE 1

2-3,5roku

Pomůcky a aktivity jsou určeny především dětem, u kterých s principy montessori pedagogiky začínáme. Pomůcky jsou zaměřeny na zcela úvodní seznámení s jednotlivými oblastmi rozvoje (kromě matematiky, na kterou se v této fázi aktivity přímo ještě nezaměřují).

FÁZE 2

3,5-4 roky

Aktivity a pomůcky pomáhají budovat základní dovednosti ve všech oblastech (kromě matematiky) s důrazem na zrak a hmat v kategorii smyslů.

FÁZE 3

4-4,5 roky

Dítě se seznamuje s matematikou. Pokračuje se v dalším rozvoji smyslů a provádění náročnějších praktických aktivit pro rozvoj dovedností v této oblasti. Současně dochází k plnému nakročení do oblasti přírodních a společenských věd a kompletnímu dokončení přípravných aktivit v oblasti jazykové.

FÁZE 4

4,5-5let

V rámci čtvrté fáze se pracuje s pokročilými smyslovými aktivitami, rozvíjí se oblast matematiky a začíná se s aktivitami týkajícími se psaní a čtení.